Jak české startupy řeší vývoj softwaru – Nápad roku

Jak české startupy řeší vývoj softwaru

Většina českých startupů si software vyvíjí interně a nezajímá se o celkové náklady, při odměňování a motivaci pak spoléhají na klasickou hodinovou mzdu. Vyplývá to z průzkumu realizovaného Vodafone Nápadem roku ve spolupráci se společností Profinit a univerzitním akcelerátorem xPORT VŠE.

Šetření bylo realizováno na několika desítkách zakladatelů technologických firem. A protože je vývoj softwaru jádrem byznysu mnoha startupů, nepřekvapí, že drtivá většina řeší vývoj in-house. Na schopnosti vlastního zakladatele spoléhá 17 procent z nich a dalších 72 procent za tímto účelem zaměstnává vlastní lidi. Splňují tak i základní investorskou poučku – startup by měl být schopen vyvinout svůj produkt nebo službu interně ve vlastních řadách. Jen každý devátý startup vývoj outsourcuje třetím stranám.

picture

S oblastí souvisí i samotné odměňování a motivování vývojářů. Stejně jako podíl technologických startupů zaměstnávajících vlastní vývojáře, také 72 procent z nich vyplácí hodinovou sazbu. Totožný je i podíl spoléhajících na práci zakladatele se 17procentním podílem těch, kteří jako odměnu nabízí podíl ve firmě. Bez odměny a s vlastní motivací pak pracuje každý devátý startup.

picture

Když už se startupy rozhodnou spolupracovat s externími firmami, přesná polovina volí model FTFP – fixed time, fixed price (pevné zadání termínu a ceny). Flexibilnější variantu na základě opakování odhadů a dodávek využívá 9 procent. Každý devátý pak situaci řeší „pronájmem“ pracovníků za hodinovou sazbu. Překvapivě až 8 procent českých startupů spolupracuje na části vývoje s akademickou sférou v rámci výzkumných projektů, při kterých výstupy vývoje získává formou technologického transferu.

picture

Ve většině případu startupy svému softwaru opravdu věří, že jim bude vydělávat peníze – což se projevuje nezájmem při plánování nákladů. Odhad ceny a náklady na rozvoj plánovalo jen 44 procent. A sice 45 procent z nich náklady podcenilo, dohromady více než polovina dokázala náklady odhadnout dobře nebo celkový rozpočet ani nevyčerpala.

picture

Podobně startupy příliš neřeší nasazování nových verzí nebo spuštění nových funkcí. Pevně stanovený release date má necelá pětina startupů a 81 z nich se řídí průběžně aktuálními potřebami.

picture

Opačná je situace při zpracování nových funkcionalit – více než polovina nejdřív připraví a otestuje prototyp, 39 procent spoléhá na důkladnou analýzu. Spontánních firem je 8 procent, které se do programování nových funkcí pouští hned po získání idey.

picture

Ve všeobecnosti tak data dokazují, že jsou české technologické startupy relativně konzervativní a jedou po zaběhnutých kolejích. Jestli je takové chování správné, se ovšem nejlépe posuzuje na konkrétních případech. Indikací pro individuální startupisty však může být, jestli tyto koleje vedou do správné cílové stanice – nabídnutí řešení problému, za který jsou ochotni platit zákazníci.

Toto je nejaktuálnější článek. Brzy budou další!